Zdravotní pojišťovna OZP se jako člen Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR) připojuje k výhradám proti návrhu úhrad ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR pro rok 2024.
Média o tomto tématu už nějakou dobu spekulují, rádi bychom Vás proto informovali o postoji OZP.
Zdravotní pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče se každý rok v tzv. "dohodovacím řízení" domlouvají na ceně zdravotních služeb na následující rok. Vzhledem k vývoji ekonomiky se obvykle jedná o dohodu, o kolik procent se v následujícím roce zvýší cena péče.
Dohodu se zdravotními pojišťovnami uzavírá každý segment zdravotní péče samostatně - např. lázeňství, ambulantní péče, nemocnice, praktičtí lékaři atd. Procento navýšení se tak může mezi jednotlivými segmenty lišit.
Snahou zdravotních pojišťoven v tomto každoročním řízení je:
Nejinak tomu bylo i v letošním roce s cenami na rok 2024.
V průběhu dohodovacího řízení se podařilo uzavřít dohodu s navýšením o přijatelných 5 procent se čtyřmi segmenty. Se zbývajícími sedmi segmenty k dohodě nedošlo. Rozhodnout tak musí Ministerstvo zdravotnictví. A právě jeho návrh zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven kritizují.
V čem vidíme problém
Ministerstvo zdravotnictví totiž v současnosti (začátek října 2023) navrhuje pro rok 2024 navýšení plateb téměř dvojnásobné, což by vedlo k tomu, že by hospodaření zdravotních pojišťoven bylo už čtvrtý rok v řadě výrazně deficitní. Pokrytí těchto ztrát z rezerv pojišťoven by už navíc v budoucnu nebylo možné.
Obáváme se proto, že tento přístup může vést na přelomu let 2024 a 2025 ke kolapsu celého systému financování veřejného zdravotnictví.
"Od roku 2016 jsou celkové náklady dvojnásobné, protože rostou výrazně rychleji než ekonomika i inflace. Paradoxně ale s náklady nestoupá dostupnost ani vnímaná kvalita, což ukázal náš loňský průzkum," popisuje stav českého zdravotnictví Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.
Stejný názor sdílí i Radovan Kouřil, generální ředitel OZP. "V první řadě potřebujeme vrátit do systému rovnováhu mezi příjmy a výdaji. A to po covidové pandemii nebude jednoduché, protože v tomto období výdaje zdravotních pojišťoven dramaticky stouply a všechny zdravotní pojišťovny musely sáhnout hluboko do svých rezerv. Z veřejných zdrojů to odčerpalo desítky miliard korun. Aktuálně navíc například sledujeme, jak prudce roste podíl nákladných, vysoce inovativních léčivých přípravků na celkových nákladech. Na tyto léky vynakládáme víc, než na všechny léčivé přípravky na recepty."
Peníze "navíc", které přitékají do systému veřejného zdravotnictví, směřují především k nemocnicím, které tak (zejména státní nemocnice) tvoří značné finanční rezervy. Roste také nákladnost tzv. centrové péče (ve specializovaných centrech) a dalších prioritních segmentů, u kterých ale chybí měřitelné ukazatele výsledků a provázání výše úhrad na tyto výsledky.
Co navrhujeme
I proto se Svaz zdravotních pojišťoven ČR domnívá, že tak vysoké nárůsty úhrad, jaké nyní navrhuje Ministerstvo zdravotnictví, nejsou nutné.
Pokud tedy má dojít ke stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění i na výdajové straně, rok 2024 je poslední možný.
Navrhujeme proto, aby Ministerstvo zdravotnictví navýšilo úhrady v roce 2024 v závislosti na finančních zdrojích pojišťoven o realistických 5 %.
Pokud k tomu nedojde, reálně hrozí, že se koncem roku 2024, nebo počátkem roku 2025, pojišťovny dostanou do finanční tísně a postupně budou muset prodlužovat lhůty splatnosti faktur poskytovatelům zdravotní péče.
